Já před kamerou mluvit nebudu, slyším skoro pokaždé

Já před kamerou mluvit nebudu. Věta, kterou slyším skoro pokaždé, když firma začíná s video marketingem. A skoro vždycky od člověka, který by ve výsledku působil nejlíp.

Pracuju často s lidmi, kteří nejsou herci ani moderátoři. Podnikatelé, CEO, lidé z firem, kteří ví, že by video dělat měli. A vidím pořád to samé: největším blokem nebývá technika, rozpočet ani čas.

Bývají to oni sami.

Čeho se lidé bojí

Bojí se, co na to řekne okolí. Bojí se, jak budou vypadat. Bojí se sami sebe. A přesně v tu chvíli zaznívají věty jako:

• Co na to řeknou lidé? Konkurence? Bývalí kolegové?
• Já nejsem ten typ, co se natáčí.
• Můj hlas zní z nahrávky strašně.
• Ještě nejsem připravený. Až budeme mít lepší web, logo, kancelář.
• Co když se ztrapním a bude to tam navždy?

Rozumím každé z nich. A lidi, kteří i přes tohle ten první krok udělají a jdou s kůží na trh, obdivuju. Chce to odvahu. Pak jim přeju hlavně dost sil to ustát, protože první videa jsou vždycky nejtěžší.

Jak to obvykle dopadne

Moje zkušenost je taková, že to velmi často dopadne dobře. A že autenticita, ať už se vám samotným líbí nebo ne, vyhrává vždycky. Divák pozná, když mluví skutečný člověk. A odpustí mu mnohem víc, než si ten člověk odpustí sám.

Okolí, kterého se lidé bojí nejvíc? To většinou napíše: Super, konečně tě vidím. Kdy bude další?

Proto je moje práce z půlky produkce a z půlky vytváření prostředí, kde se lidé přestanou bát. Dobré firemní video nedělá kamera. Dělají ho lidé, kteří se rozhodli, že strach nebude rozhodovat za ně.